Jeho historie sahá stovky let zpět do Japonska, kde byl nejen loveckým a strážním psem, ale také symbolem loajality. Dnes patří mezi psy, kteří si stále zachovávají svou hrdost a nezávislost, a proto nejsou pro každého. Pojďme se podívat, co dělá akitu inu tak jedinečnou.
Historie plemene
Kořeny akity inu najdeme v Japonsku, konkrétně v oblasti Akita na ostrově Honšú. Už ve středověku se tito psi využívali při lovu velké zvěře, včetně medvědů. Jejich síla, odvaha a houževnatost jim získala respekt. V průběhu historie se objevovali také jako bojoví psi, což formovalo jejich nezávislou a odvážnou povahu.
Na rozdíl od mnoha jiných plemen se akita stala kulturním symbolem. V Japonsku představuje štěstí, zdraví a dlouhý život. Dodnes se sošky akit dávají novopečeným rodičům jako přání zdraví pro dítě. Asi nejznámějším příběhem je ten o psovi Hačikó, který téměř deset let čekal každý den u tokijské stanice na svého pána, i po jeho smrti. Tento příběh se stal symbolem bezmezné oddanosti a věrnosti.
Vzhled a tělesné proporce
Akita inu je velké, robustní plemeno s atletickou postavou. Psi dosahují výšky 64–70 cm, feny 58–64 cm. Váha se pohybuje kolem 30–45 kg. Jejich tělo je silné, ale zároveň elegantní, což podtrhuje široká hlava s malýma trojúhelníkovýma ušima a mandlovýma očima. Typický je ocas stočený do oblouku nad hřbetem.
Srst je hustá, dvojitá – podsada je měkká a hustá, krycí chlupy hrubší a rovné. Zbarvení může být červené, žíhané, sezamové nebo bílé. Každý pes má na srsti své jedinečné „znaky“ zvané urajiro – světlé partie na tváři, hrudi a spodní straně těla.
Povaha akity inu
Akita inu je plemeno s výraznou osobností. Je klidné, vyrovnané, sebevědomé a má silný charakter. K rodině je akita oddaná a věrná, ale k cizím lidem se často chová rezervovaně. Díky tomu je výborným hlídačem – i bez zbytečné agrese působí respekt.
Typické povahové rysy:
- Samostatnost – akity často přemýšlí „po svém“ a nečekají slepě na povely.
- Oddanost – ke své rodině si vytvoří silné pouto, zvláště k jedné osobě, které zůstávají bezmezně věrné.
- Dominance – zejména vůči jiným psům stejného pohlaví mohou být akity dominantní, proto je důležitá raná socializace.
- Klid v domácnosti – v rodině bývají tichý, čistí a vyrovnaní.
Akita inu není plemeno, které by bylo přehnaně kontaktní jako labrador nebo zlatý retrívr. Je spíše rezervované a nezávislé, což může někdy působit dojmem tvrdohlavosti. Správný majitel musí být důsledný a respektovat povahu tohoto psa.
Vztah k dětem a dalším zvířatům
Akita inu může být skvělým rodinným psem, pokud se k dětem zvyká od štěněte. Vůči „svým“ dětem bývá ochranitelská a trpělivá, ale není to pes, který by snášel příliš drsné zacházení. Proto je nutné děti učit respektu ke psovi.
Soužití s jinými psy bývá komplikovanější – samci často nesnáší jiné samce, feny mohou být také dominantní. Vztahy s kočkami a drobnými zvířaty závisí na výchově a socializaci, ale lovecký pud akity nelze podceňovat.
Výchova a výcvik
Akita inu není pes pro úplné začátečníky. Potřebuje zkušeného majitele, který dokáže být důsledný, spravedlivý a trpělivý. Tvrdý výcvik nebo tresty jsou kontraproduktivní – akita potřebuje partnerství a respekt.
Klíčové je začít se socializací co nejdříve – seznamovat štěně s různými lidmi, psy, prostředím a situacemi. Výcvik by měl být krátký, pestrý a motivační. Akita se rychle učí, ale stejně rychle ztratí zájem, pokud se opakují stejné povely.
Pohyb a aktivity
Ačkoliv akita působí majestátně a klidně, je to aktivní pes, který potřebuje pravidelný pohyb. Hodí se na dlouhé procházky, turistiku nebo běh u kola, ale není to vyložený sportovec jako border kolie. Důležité je kombinovat fyzické vyžití s mentální stimulací – pachové hry, hledání pamlsků nebo základní poslušnost.
Vzhledem ke své robustní stavbě těla by neměla být přetěžována příliš brzy. U mladých akit je nutné dávat pozor na klouby a růst kostí.
Zdraví a péče
Akita inu se dožívá 10–14 let. Je obecně zdravé plemeno, ale i u něj se mohou objevit některé dědičné problémy:
- dysplazie kyčelního kloubu
- autoimunitní onemocnění (např. hypotyreóza)
- problémy s očima (např. progresivní atrofie sítnice)
Péče o srst je poměrně jednoduchá – stačí pravidelné kartáčování, hlavně v období línání. Akity línají dvakrát ročně velmi intenzivně, což vyžaduje častější péči.
Pro koho je akita inu vhodná?
Akita inu je ideální pro majitele, kteří hledají klidného, oddaného a důstojného psa. Hodí se pro lidi, kteří mají zkušenosti s výchovou psů a dokážou respektovat její povahu. Rozhodně není vhodná pro ty, kdo chtějí psa do psího parku mezi ostatní psy – akita je spíše samotář a hlídač.
Zajímavosti o akitě inu
- V Japonsku je akita považována za národní poklad a existuje dokonce Společnost na ochranu plemene akita inu.
- Soška akity je tradičním darem pro novopečené rodiče – symbol zdraví a štěstí.
- Příběh Hačikó inspiroval filmy, knihy i sochy – a stal se symbolem věrnosti po celém světě.
- Akity jsou výjimečně čistotní psi – často si sami čistí srst podobně jako kočky.
Shrnutí
Akita inu je plemeno, které v sobě spojuje hrdost, krásu a oddanost. Není to pes pro každého – vyžaduje zkušeného majitele, důsledný přístup a respekt k jeho nezávislé povaze. Pokud ale najde správného člověka, odvděčí se mu bezmeznou loajalitou a stane se ochráncem celé rodiny.
Pro ty, kdo hledají majestátního, klidného a věrného psa s japonskou duší, může být akita inu tou pravou volbou.
