Tam, kde my vidíme jen ulici, oni vnímají stovky příběhů ukrytých v jednotlivých vůních. Každý krok venku, každý závan větru se pro psa mění v okno do úplně jiného světa.
Tahle schopnost fascinovala lidi od nepaměti – a už po staletí ji využíváme. Dříve při lovu a ochraně stád, dnes v mnohem širším měřítku: psi díky svému nosu hledají pohřešované osoby, zachraňují lidi v lavinách, odhalují drogy, výbušniny i nemoci. Zároveň je to ale i obyčejný každodenní nástroj, kterým poznávají okolí, značkují svůj svět, ale i dokáží vypnout hlavu.
Co všechno se tedy skrývá za psím čumákem?
Trocha historie: první spolupráce člověka a psího čenichu
Čich byl jedním z prvních důvodů, proč si lidé před tisíci lety začali psa přibírat k sobě. Dříve, než existovaly moderní technologie, byl právě psí čich nenahraditelným pomocníkem při lovu. Psi dokázali vystopovat zvěř na míle daleko, rozpoznat směr, kudy se pohybovala, a upozornit lovce ještě dřív, než ji vůbec zahlédli. Stejnou roli hráli při ochraně stád – jejich schopnost zachytit pach predátora byla pro lidské osady neocenitelná.
S postupem času se jejich dovednosti začaly využívat i jinak. Už ve středověku existují záznamy o psech, kteří doprovázeli stráže při pátrání po zlodějích. Později, s rozvojem armád a policie, se výcvik psů pro stopování stal samozřejmou součástí bezpečnostní práce. A tak se ze psa, původně parťáka lovce, stal specialista na hledání pojítek, lidí a věcí.
Kde pomáhá psí čich dnes
Dnes už víme, že schopnosti psího čichu jsou nesrovnatelné s těmi lidskými. Odborníci odhadují, že pes má v nose přibližně 220 milionů čichových receptorů, zatímco člověk jen asi 5 milionů. Oblast mozku zpracovávající pachy je u psa asi 40x větší než u nás. Díky tomu dokážou zachytit koncentrace pachových molekul, které jsou až stotisíckrát nižší, než bychom byli schopni vnímat my. Některé studie dokonce potvrzují, že pes umí rozlišit jednotlivé pachové stopy v davu lidí, po několika dnech deště, nebo je sledovat i kilometry daleko.
Policie a armáda
V policejních a vojenských složkách hraje čich psů klíčovou roli. Vyhledávají drogy, výbušniny, střelné zbraně i pachové stopy konkrétních osob. Stopovací psi dokážou navázat na pach starý i několik dní a sledovat ho na kilometry daleko, dokonce i přes rušné prostředí měst. Technika se jim v tomhle směru stále nemůže rovnat – psí čenich dokáže vycítit jednotlivé molekuly i v záplavě jiných pachů.
Záchranářské práce
Lavinoví a sutinoví psi jsou v krizových situacích často nejrychlejší cestou, jak najít zavaleného člověka. Umí zachytit pach živého člověka i několik metrů pod sněhem nebo pod troskami domu a přesně označit místo, kde je potřeba hledat. Jejich práce šetří drahocenný čas, kdy jde při záchranných akcích o minuty.
Letiště a hranice
Na letištích nebo při kontrole nákladu jsou psi neocenitelnými pomocníky. Jsou vyškoleni na rozpoznávání specifických pachů – od drog a výbušnin až po pašované potraviny. V zavazadlech dokážou během několika sekund najít to, co by jinak prošlo i při detailní kontrole rentgenem. Spolehlivost psů je natolik vysoká, že se bez nich žádná větší kontrola dnes neobejde.
Medicínská detekce
Speciálně vycvičení psi dokáží rozpoznat specifický pach rakoviny v raném stádiu, kdy ještě žádné přístroje nemoc neodhalí. Podobně dokážou upozornit diabetiky na blížící se hypoglykemii, zachytit změny spojené s Parkinsonovou chorobou nebo infekčními nemocemi, včetně covidu. Přesnost psů při detekci některých druhů rakoviny se podle studií pohybuje až okolo 90 %, což je číslo, které fascinuje i vědce.
Myslivost a sportovní kynologie
Tradiční využití psího nosu se samozřejmě zachovalo i v myslivosti. Lovečtí psi stopují zvěř, pomáhají dohledávat postřelené kusy a vedou lovce na místo, kde zvíře zůstalo. Pachová práce má ale místo i v kynologickém sportu – od klasické sportovní stopy až po speciální pachové zkoušky, kde psi hledají různé předměty nebo pachové vzorky.
Ať už jde o bezpečnost, záchranu nebo vědu, platí jedno: všude tam, kde technika ještě nedokáže být stoprocentní, je psí čenich stále tím nejlepším detektorem.
Sportovní stránka: Nosework
Kromě profesionální práce našel psí čich své místo i ve sportu – a to v disciplíně, která se jmenuje nosework. Byla inspirována právě prací služebních a detekčních psů, ale přizpůsobila se běžným majitelům a psům všech plemen i věku.
Princip je jednoduchý: pes se naučí rozpoznávat specifický pach (nejčastěji skořice nebo pomerančová kůra) a označit jeho zdroj. Úkol může znít banálně, ale pro psa je to fascinující hra – ve které zapojuje mozek a čich naplno a učí se soustředit.
Nosework probíhá v různých prostředích – od místnosti plné krabic přes venkovní terén až po prohledávání sutin. Jeho kouzlo spočívá v tom, že pes pracuje samostatně, hledá a učí se číst stopy pachu, zatímco majitel jen čeká, až vzorek sám označí, aby ho mohl nahlásit.
Tento sport je vhodný pro všechny psy, včetně seniorů nebo těch, kteří nemohou sportovat fyzicky náročně. Kromě zábavy má i skvělý vedlejší efekt – pes se po tréninku čichu příjemně unaví, zklidní a posiluje své sebevědomí.
Čich jako relax i terapie
Čichání není jen práce nebo sport – je to pro psy i způsob, jak se uklidnit. Když pes čichá, jeho mozek se soustředí na pachové vjemy a zároveň zpomaluje, podobně jako když se člověk věnuje meditaci nebo čtení. Pravidelná čichací aktivita dokáže snížit stres, pomoci vyrovnat se s novými podněty a psovi příjemně unavit hlavu.
Velkou roli v tom hrají obyčejné každodenní procházky. Pro lidi je často cílem ujít určitou trasu, ale pro psa je mnohem důležitější to, co po cestě nasaje nosem. Každý strom, kousek trávy nebo patník je plný informací o psech a dalších zvířatech, která tam prošla. Když psovi dopřejete čas, aby se u těchto míst zastavil, užije si procházku mnohem více. Proto není dobré mít každou vycházku jen v tempu – občas se vyplatí zpomalit a dopřát psovi možnost „čichací procházky“, kdy víc než o kilometry jde o kvalitu zážitku. Právě taková volnější vycházka dokáže psa psychicky unavit víc než aktivní, ale chudá na pachové podněty.
Jak psovi dopřát čichové vyžití: jednoduché hry
1. Hledání pamlsků doma
Rozhoďte po místnosti pár pamlsků a pošlete psa hledat. Nejdřív je nechte viditelně na zemi, postupně je schovávejte za nábytek, pod koberec nebo do skulin.
Tip: Začněte lehce a přidávejte obtížnost – pes princip rychle pochopí a začne hledat s nadšením.
2. Čichací kobereček
Pořiďte (nebo si vyrobte) kobereček z proužků látky, do kterého nasypete granule nebo pamlsky. Je to jednoduchá aktivita, která psa dobře zabaví i unaví.
3. Pachová stopa na zahradě nebo v parku
Při venčení položte do trávy několik voňavých pamlsků za sebou (každý metr jeden) a na konci stopy nechte větší odměnu. Psa pak pusťte po stopě a sledujte, jak ji vyhledává nosem.
Varianta pro pokročilé: Nechte stopu „uležet“ 10–15 minut, aby byla výzva větší.
4. Hledání oblíbené hračky
Schovejte hračku v bytě nebo na zahradě a naučte psa ji hledat podle pachu. Ze začátku ukažte hračku a dejte povel „hledej!“ Postupně hru ztěžujte a hračku skryjte úplně mimo dohled.
5. Nosework – domácí verze
Vyberte si jednu věc, která má výraznou vůni (např. skořici v malém sáčku) a vždy ji schovejte na jiné místo. Když ji pes najde, odměňte ho pamlskem.
Pokud to vašeho pejska bude bavit, možná by nosework stál za vyzkoušení.
Děti poznávají pusou, pejskové nosem
Čichání je pro psy stejně důležité jako pohyb. Je to jejich způsob, jak se spojit se světem, vyrovnávat se se stresem a užívat si každodenní život. Proto stojí za to dopřát jim prostor – ať už ve formě hry, sportu nebo jen obyčejné procházky, kde necháte jejich čenich vést cestu.
Stačí chvilka pozornosti a zjistíte, že největší dobrodružství pro vašeho psa se často odehrává těsně nad zemí.
