Vycházení na povel
Teorie je jednoduchá, pes nevyjde ze vrat, či ze dveří dříve, než k tomu dostane pokyn. Uvedení do praxe již může být náročnější, avšak zvládnutí tohoto návyku je velmi praktické. Ať už bydlíte v domečku, nebo v bytě, nikdy nevíte, kdo a co je za vraty, nebo za dveřmi.
Když jsem bydlela s rodiči v domě se zahradou, měli jsme fenku zlatého retrívra. Mohli jsme nechat otevřená vrata a pohodlně zacouvat do dvora a ona zůstala uvnitř a čekala. Za tento návyk jsme byli vděční, i když nám na dvůr soused vracel půjčený vozík a vrata za sebou při odchodu špatně zavřel. Když jsme se večer vrátili domů, vrata byla dokořán, ale fenka na nás poslušně čekala.
Stejný zvyk jsem předala i Roxy, ta sice momentálně nemá z bytu kam vyběhnout, ale počkat na návštěvu uvnitř, je praktické. Nemají se před ní kam schovat a chtě, nechtě se musejí nechat přivítat.
Venčení na povel
Kolemjdoucí asi pobaví, když vás sledují, jak jásáte nad tím, jak se váš pejsek pěkně vyčůral a odměňujete ho se slovy „Hodná, loužička“. Ale věřte mi, dříve, nebo později za tento trik budete vděčni. Ať už venčíme ve spěchu, nebo zrovna nemám náladu v dešti hledat nejvoňavější kousek trávy, dám Roxy povel „loužička“. A věřte, nevěřte, Roxy se téměř okamžitě vyvenčí.
Zastavení před přecházením silnice
Vždy, když přecházíme silnici se zastavím a Roxy se posadí. A to i když zrovna žádné auto nejede. Prostě vždy. A právě tento návyk se jedné známé vyplatil. Kdysi se jí její pes vyvlékl z obojku a utíkal za kočkou. Kočka přeběhla silnici, ale pes, ten se u silnice zastavil. I když si nesedl, něco v hlavě mu řeklo, že přes silnici se takto neběhá. Nechal se odvolat a pro všechny zúčastněné vše dobře dopadlo.
Po procházce odměna
Po každém návratu z procházky dostává Roxy u vchodových dveří pamlsek. Je to takový rituál ukončující vycházku. Roxy je pochválena za slušné chování a zároveň si na místo před dveřmi tvoří jakousi fixaci. Když vidím, jak obě naše psí holky při návratu z procházky metelí ke dveřím a čekají na chutný pamlsek, věřím, že kdyby nám někdy nedej bože utekly, tak je právě tady najdeme.
Zastavení na rohožce
Tak toto je praktické hlavně v dnešním blátivém počasí. Snad každý ví, jak špatně se dostává naťapkané bláto z koberce, z gauče, nebo dokonce z prostěradla. Nejednou se nám stalo, že si to Roxy z louže namířila rovnou do postele. Proto jsem fakt ráda, že jsem ji naučila, aby se mezi dveřmi zastavila. Už samotná poduška, kterou za dveřmi máme, nečistoty pohltí. Když máme po jó výživné procházce, vezmu Roxy podvozek ještě ručníkem, nebo ji přenesu rovnou do vany.
Jistě bych přišla ještě na další věci, které možná i nevědomky pravidelně děláme. Tyto jsou z mého pohledu ty nejdůležitější.
A co vy? Máte nějaké procházkové rituály? Podělte se s námi do komentáře pod článkem.
