Psí asistent Rey
Na Reye jsme se zeptali paní Zuzany Daušové z Helppesu:
Ta nám prozradila, že Rey byl od počátku velmi kontaktní pes, milující lidi, kterému spolupráce s člověkem dělala velkou radost a snažil se vždy člověku vyhovět. Navíc díky své obrovské lásce k lidem je také velice empatický, a proto bylo jasné, že ideální bude pro něj vybrat člověka s epilepsií.
Psa ale bohužel nelze naučit značit epileptické záchvaty s předstihem. Jak z dosavadních výzkumů vyplývá, u epilepsie pes nejspíše reaguje na změnu elektromagnetického pole při blížícím se záchvatu.
Co ale lze psa, v tomto případě konkrétně Reye naučit, je přivolat pomoc, zůstat u páníčka, zahřívat ho, podat deku, léky atp., přesně dle potřeb konkrétního klienta. Zda pes dokáže značit příchozí epileptický záchvat je vždy dané vysokou empatií psa a vztahem, který si klient se psem vytvoří. Když pan Marek požádal o nástupce Barušky, Rey byl dokonalou volbou. A když se poprvé setkali, bylo viditelné, že to je láska na první pohled a bylo jasné, že tito dva budou jednou spolu tvořit skvělý tým.
Vhodný pejsek byl tedy vybrán a vycvičen přímo pro potřeby Marka. Už spolu nějakou tu dobu žijí a mají toho už hodně za sebou. A co pan Marek může říci o společném soužití se svým novým parťákem?
„Máme za sebou již druhý rok, neuvěřitelně to letí. Přijde mi to jako včera, když mě u
pohovoru s jeho romantickým flatím nadšením vítal, prostě to byla láska na první pohled,
která za ty dva roky přerostla v krásný vztah mezi námi.“
Také se nám svěřil, že jsou na sebe s Reyem den ode dne více napojeni a častokrát nemusí ani nic říkat a Rey hned intuitivně ví, co je potřeba. Díky novému psímu parťákovi si pan Marek letos u žádného záchvatu neublížil, a to ani u těch nočních, které jsou náročné.
I tak ale záchvaty přicházejí. Rey potom leží panu Markovi u hlavy a zahřívá ho, což má po prožitém záchvatu obrovský pozitivní dopad. Uklidní ho tak, občas mu při tom funí do ucha, ale to prý vůbec nevadí.
Rey se umí výborně přizpůsobit typu záchvatu a správně jednat. Například pana Marka otáčí, poté si k němu lehne a olizuje ho či ho „jen“ zahřívá a uklidňuje. Rey má svůj styl, zvládne pana Marka dotáhnout do postele, případně na gauč či jakoukoliv stabilní plochu, kde si k němu může lehnout a uklidnit ho. Pokud jsou zrovna spolu venku na procházce, sednou si spolu na zem a počkají, než přejde to nejhorší.
Zeptali jsme se, zda je vůbec možné vycestovat do zahraničí
„Měli jsme to štěstí a mohli jsme spolu vycestovat dvakrát do Itálie – k moři, a poté objevovat
nová zákoutí Milána. Řeknu Vám, v Česku se mají lidé opravdu co se týče přístupu k
handicapovaným co učit. Všichni pochopili signální vestičku, dávali nám prostor, respekt a
ptali se, zda nám mohou pomoci. Velmi mne to zahřálo u srdce.“
A co Baruška?
Pan Marek měl jako první asistenční fenku Barušku, která je už druhým rokem asistenčním veteránem, a tak si užívá psího důchodu s Markovou přítelkyní Markétou, která jí má nyní v péči.
Barušce se dostává spousta rozmazlování, neustále chce něco podávat, hrát si, a hlavně kontroluje po očku Reye, zda dělá vše správně a vypadá u toho spokojeně. Když je panu Markovi zle a Rey ho zahřívá u hlavy, Baruška si lehne k nohám a zahřívá tak spodní část těla.
O Marka je velmi dobře postaráno především díky psímu asistentovi Reyovi a díky práci týmu Helppes. My jsme rádi, že můžeme tuto organizaci podporovat a přejeme všem, ať mají vždy po boku toho správného parťáka.
