Zásady první pomoci
- Zůstat klidný – nervozita se přenáší na psa a vede k chybám.
- Zhodnotit situaci a zdravotní stav psa.
- Dbát na svou bezpečnost (při autonehodě označte místo výstražnými prvky).
- Mít připravená telefonní čísla na veterinární pohotovost, případně na veterinární záchranku.
- Zajistit první pomoc.
Je dobré mít vždy po ruce lékárničku. Co vše by měla obsahovat lékárnička?
Stát se může opravdu cokoli. Představíme vám různé situace a navedeme, jak se správně zachovat a jak pomoci zvířeti.
Vdechnutí cizího tělesa
Můžeme pozorovat náhlé, silné a časté kýchání, těžké kýchání, jednostranné výtoky z čenichu. Pokud nemůžeme cizí těleso vyndat, zkusíme zvednout pánevní končetiny psa a lehce zatřást (jak vyndat například zaseknutou kost z tlamy a další užitečné rady se dočtete ve článku První pomoc pro psy. Pokud je pokus neúspěšný provedeme Heimlichův manévr či Heimlichův chvat. Chvatem se rozumí otevřít psovi tlamu ukazováčkem zaseknutý předmět opatrně vyndat. Pokud se to nepodaří, je třeba použít Heimlichův manévr.
Co je Heimlichův manévr? U většího psa – přistoupíme k němu zezadu a obejmeme ho tak, že jednu ruku sevřeme v oblasti nadbřišku (pod žebry) v pěst a druhou přes ni položíme. Poté několikrát (4-5x) stiskneme nadbřišek. U malého uděláme to stejné jen s pomocí rukou.
Celkové přehřátí teplem
Při celkovém zvýšením teploty se pes ochlazuje zrychleným dýcháním. Tím dochází k odpařování a ztrátám tekutin. Z tohoto důvodu musí mít pes přístup k vodě, jinak není schopný kompenzovat přehřátí.
- Dochází ke snížení tlaku krve v oběhu, zahušťuje se krev, rozvíjí se dehydratace a šokový stav.
- Dehydratace způsobuje zpomalený průtok krve, z čehož je nižší přívod kyslíku a důležitých látek do mozku a orgánů.
- Srdce se snaží kompenzovat nedostatečnost oběhu svou činností.
- Pokud nedojde k účinným opatřením, začne vlivem dehydratace krev stagnovat v kapilárách a drobných cévách a začne se srážet.
- Následkem je kolaps organismu a bezvědomí. V této fázi i při zahájení léčby jsou již stěny cév poškozeny, selhávají ledviny a další orgány.
Jaké jsou příznaky přehřátí?
- Během procházky si pes často sedá nebo zvedá tlapky.
- Je apatický.
- Nadměrně sliní.
- Je nervózní.
- Má pěnu u tlamy.
- Zadýchává se nebo kašle.
- U těžšího stupně přehřátí nastává zvracení, horečka, bušení srce, průjem, neschopnost pohybu.
První pomoc u přehřátí:
Rychlé a účinné ochlazení psa - můžete ho zabalit do mokrých ručníků, postříkat chladnou vodou, nebo postupně smočit psa v chladné vodě (nikdy ne najednou).
Pokud pes reaguje a je schopný pít, nabízejte mu po menších doušcích vodu.
Vyhledejte rychle veterinární pomoc.
Prevence:
Během horkých letních dnů choďte na procházky brzy ráno a co nejpozději večer. Vybírejte místa, kde je stín.
Nenechávejte nikdy psa v autě.
Zajistěte psovi dostatek tekutin.
Pokud se musíte pohybovat na slunci, psa chlaďte poléváním vodou, nebo mu umožněte koupání.
Psovi můžete pomoci se rychleji ochladit pomocí chladicí podložky, obojku či vesty.
Existují také chladicí hračky, které můžete dát i do mrazáku či je naplnit nějakou dobrotou a dát pejskovi k ochlazení.
Postižení psa mrazem
Omrzliny:
1.stupeň – kůže je necitlivá, tvrdá, studená, bledá (při ohřátí je velmi citlivá a zrudne).
2.stupeň – vzniká větší riziko infekce, kůže je nažloutlá, tvoří puchýře. Citlivost i při mírném zahřátí je vysoká.
3.stupeň – kůže je zcela necitlivá a odumřelá.
Nejčastější výskyt omrzlin
Koncové části těla psa – ocas, okolí varlat či mléčných žláz, špičky uší.
Dochází k zúžení cév, snižuje se prokrvení, následuje pomalé odumírání tkání. Kůže se zbarví do modro červena, vznikají puchýře a tkáň tuhne. Počáteční bolestivost přechází do necitlivosti.
V prvních dnech se většinou nedá rozpoznat, jak velké bude poškození.
První pomoc při omrznutí:
- Psa přemístit do místnosti s pokojovou teplotou.
- Následně velmi pozvolna začít pejskovi zahřívat omrzlá místa (nikdy omrzlá místa nemasírujeme, nepoužíváme fén).
- Během 30 minut postupně ohříváme a přidáváme teplotu. Začínáme vlažnou vodou (buď koupel nebo přikládáme namočený hadřík).
- Pokud se jedná o končetiny, můžeme použít lehký obvaz, aby si pes nemohl packy okusovat. Obvaz je ale nutné dobře vypodložit, tkáň je citlivá na tlak.
- Po poskytnutí vyhledat veterinární pomoc.
Úraz elektrickým proudem, bleskem
- Bezpečně odstranit zvíře z dosahu elektrického zdroje.
- Zkontrolovat životní funkce.
- Pokud je to nutné, zahájit oživování.
- Návštěva veterináře.
Tonutí psa
- Psa dostaneme na břeh, zvedneme ho za hrudní končetiny hlavou dolů a lehce s ním zatřeseme, aby mohla voda vytéct z plic a dýchacích cest. Mezitím voláme veterináře.
- Velké psy položíme z kopce hlavou dolů, aby zadní část byla co nejvýše.
- Pokud je voda příliš studená, psa vysušíme a zavineme ho do deky.
První pomoc při otravě psa
Možných případů otrav může být hned několik:
- Jed na krysy, slimáky, hmyz.
- Fridex (nemrznoucí směs do chladiče, kapaliny do odstřikovačů).
- Zkažená potrava či voda.
- Čokoláda, avokádo a jiné pro psa toxické potraviny.
- Nikotin, lidské léky (paracetamol, ibalgin).
Projevy otravy:
- Rapidní zhoršení zdravotního stavu.
- Úporné zvracení, slabost, apatie, nechutenství.
- Krvácení z tělních otvorů, krev ve stolici.
- V posledním stadiu křeče, neschopnost pohybu, slabost svalů.
- Změna zorniček (zúžení či rozšíření).
Při pozření jedu je nutné vyvolat okamžité zvracení (ideálně do 30 minut od pozření).
K vyvolání zvracení u psa můžeme použít kypřící prášek do pečiva smíchaný s vodou a nalitý do tlamy, hořčici naředěnou vodou nebo zředěný peroxid vodíku (2%).
Po vyzvracení je nutné vyhledat veterinární pomoc.
V případě otrávení chemikáliemi nebo pozření ostrého předmětu zvracení nevyvoláváme!
Vhodné je vědět co toxického pes spořádal, popřípadě vzít s sebou obal, pro potřeby kontaktování toxikologického centra.
Resuscitace psa
Bezvládný pes, který nedýchá, popř. mu nebije srdce, se nachází v bezprostředním ohrožení života.
Už po 5 minutách bez kyslíku, dochází k nezvratnému poškození mozku.
Srdeční masáž provádíme nataženýma rukama, v pravém úhlu s hrudníkem psa.
Hrudník stlačíme v místě, kde se ohnutý loket psa dotýká hrudní stěny. U velkých psů s širokým hrudníkem můžeme v nejvyšším místem hrudníku, a to zhruba do 1/3 – ½ hloubky a v tempu 100-120 stlačení za minutu.
U velkých psů používáme stejně jako u lidí obě dlaně, u malých psů a koček jen jednu dlaň, případně pouze prsty.
Síla tlaku musí odpovídat velikosti zvířete.
- Dodržujme poměr 30:2, začínáme se 2 vdechy.
- 30 kompresí 120/min. = 2 komprese/1 sek.
Po cca minutě vždy kontrolujeme, jestli zvíře reaguje a snažíme se co nejdříve kontaktovat veterináře.
