Protože záněty v tlamě nejsou na první pohled tak dobře rozeznatelné jako např. vnější zranění kůže, přicházejí pacienti do ordinace často i s těžkým stupněm paradentózy. Stejně tak jako lidi, trápí psy zubní plak, který mineralizací přechází v zubní kámen.
Od zubního plaku k zubnímu kameni
Zubní plak je vrstva proteinů a sacharidů, která pochází z krmení a usazuje se na sklovině zubů. Z minerálů pak vzniká tvrdá hmota hnědé barvy, tedy zubní kámen.
Zubní kámen není pouze kosmetickou záležitostí, ale především jde jak o lokální, tak i celkový zdravotní problém, který má neblahý dopad na zdraví celého organismu. Tartar se kumuluje zejména na vnější straně zubů u dásní, a tím je dráždí. Krvácení dásní se zánětlivě zvyšuje a bakterie, kterých je v psí tlamě kolem 400 druhů, přestupují do krevního řečiště a usazují se v ledvinách a na srdečních chlopních. Proto se problém se zuby může později projevit jako zánět ledvin nebo nedomykavost srdečních chlopní.
Každý zub je v dásni fixován závěsným aparátem zubů. Jsou to vazivová vlákna, která ukotvují kořen a krček zubu. Zánětlivé procesy tuto soustavu poškozují, zub se tak uvolňuje a začíná se kývat. Do vzniklého prostoru se při krmení dostávají kousky potravy, která ale slouží jako živná půda pro bakterie. Pokud infekce postupuje až ke kořeni, vzniká velice bolestivý hnisavý váček, tzv. periapikální absces. Po poškození závěsného aparátu zubů, zuby vypadávají. Obzvláště ty, které mají krátké kořeny. Mnohdy jsou obnažené a zanícené kořeny zubů odhaleny až po odstranění zubního kamene. Aby veterinární lékař infekci v okolí kořene zjistil, je potřeba udělat rentgenový snímek.
Jak dát opět chrup do pořádku?
Nánosy zubního kamene lze bezpečně a kvalitně odstranit vysokofrekvenčním veterinárním stomatologickým ultrazvukem, který kámen naruší a odstraní. Tento zákrok je prováděn při celkové anestezii psa. Poté je nutné zuby vyčistit speciální brusnou pastou, která leští a zajistí hladkost skloviny, což omezí další uchycování zubního plaku. Poškozené a vyhnisané zuby je nutné vytrhat, protože by byly pouze zdrojem opakované infekce a bolesti.
Ačkoli veterináři provádějí toto čištění zubů u psů pod narkózou, nemusí se zákroku bát ani majitelé starších zvířat. Lékař pacientovi vyšetří krev, celkově ho prohlédne a následnou sedaci přizpůsobí tak, aby byla pro něj co nejšetrnější.
Důležitá je prevence
O psí zuby by však majitelé svých miláčků měli pečovat pravidelně, aby bolestivým onemocněním včas předcházely. Stejně jako u lidí tak můžeme zubnímu kameni předejít, když budeme pravidelně zubní plak mechanicky odstraňovat. Na trhu lze k tomuto účelu koupit speciální dentální diety. Tyto granule jsou větší a pevnější než běžné granule a při prvním kousnutí se nerozpadnou na drť, ale drží tvar až do úplného rozkousání. Opakované kousání tak automaticky zajistí mechanické odření plaku.
Nejúčinnější metodou je však čištění pomocí zubního kartáčku. Stačí aby majitel psovi čistil zuby na vnější straně, alespoň jedenkrát denně. Jako doplněk se používají veterinární enzymatické zubní pasty, které nejen štěpí zubní plak, ale i dobře chutnají. Když psovi nabídnete třeba příchuť kuřete nebo ryby, určitě si čištění zubů brzy zamiluje.
Domácí péče o chrup
Čištění zubů zubním kartáčkem a zubní pastou je tedy nejvhodnější pro zbavení se zubního plaku a pomáhá tak předejít zánětům dásní a vypadávání zubů. Čistit zuby svému psímu mazlíčkovi doporučujeme minimálně obden. Protože zubní plak se obnovuje do 24 hodin od vyčištění. Ideální je ale čistit chrup každý den.
- Zubní kartáček - můžete zakoupit v chovatelských potřebách, na vybraných veterinárních pracovištích nebo koupit dětský kartáček například v lékárně. Důležité ale je, aby byl měkký. Tvar nebo zda je kartáček na prst není tolik podstatný pro samotné čištění.
- Zubní pasta – enzymatická psí pasta má tu vlastnost, že enzymy obsažené v pastě rozrušují povrch bakterií v zubním plaku. Pasty jsou atraktivní svou chutí a neobsahují fluorid. Ten je obsažený v lidských zubních pastách - člověk si po vyčištění zubů vypláchne ústa vodou, ale pes toto neumí a pastu spolyká, což není vhodné.
Na toto onemocnění trpí nejvíce malá a trpasličí plemena psů. Je dobré to tedy brát v potaz, a svého mazlíčka učit na čištění zubů už v raném věku. Začít můžete například tak, že pejskovi dáte kartáček očichat a stejně tak i pastu. Potom už můžete zkusit pomalu mazlíčkovi čistit zuby, a to nejprve chvilku přední zuby a postupně až si na tento proces navykne (na manipulaci v tlamě), přidávat na intenzitě a pejskovi chrup důkladněji vyčistit.
- Dentální pamlsky – jsou skvělé na vyčištění hůře dostupných míst (například zadní část tlamy). Nevýhodou je však to, že „čistí zuby“ pouze v místech, kde pejsek pamlsek kouše. Řezáky a přední zuby tedy s největší pravděpodobností pamlsek nevyčistí.
- Parůžky a himalájské tyčky – chrup psa je tvrdý, ale křehký. Pokud mu dáte něco takto tvrdého, je možné, že si kousáním zub poškodí či dokonce zlomí.
- Dentální hračky z tvrdé gumy – ty jsou v pořádku. Pes se kousáním a žužláním hračky zubního plaku sám zbaví.
- Kávová/olivová dřeva – pro zuby jsou moc tvrdá, i když se neštěpí. Klacky jsou všeobecně problém, protože se štěpí a snadno tak mohou uvíznout pejskovi v tlamě či uvnitř těla. Svému pejskovi ale můžete nabídnout takový klacek, který je z tvrdé gumy, aby o zábavu s klacíky nepřišel. Vybrat si ten pravý můžete třeba z kolekce Akinu Český les.
- Tenisáky – i když se takovýto míček může zdát jako naprosto pro chrup nezávadná hračka, opak je pravdou. Klasické tenisáky určené pro sport mají povrch, na který se snadno chytá prach. Takový tenisák navíc působí na zuby psa jako brusný papír a zuby postupně a velmi jemně obrušuje.
