FENY
Pojďme si nejprve říct pár základních informací o fenách.
Hárání fen
Feny hárají 2x do roka, většinou na jaře a na podzim. Délka hárání je 20 – 23 dní. Hárání feny lze také rozdělit do několika období.
- Proestrus – doba od výskytu krvavého výtoku z vulvy, po dobu svolnosti k páření, průměrná doba je 7-9 dní.
- Estrus - doba svolnosti k páření, trvá 5-9 dní, dochází k ovulaci.
- Diestrus – doba vymizení svolnosti k páření a vliv progesteronu může postupně edematizovat mléčnou žlázu, trvá 56-60 dní.
- Anestrus – klidová fáze pohlavního cyklu.
První říje u fen malých plemen začíná v 7.-10. měsíci, u fen větších plemen potom přichází až mezi 10.-15. měsícem života. Určitě by se ale hárání mělo objevit do dvou let věku feny. Už při prvním hárání, je možné, aby fena zabřezla. Ovšem to není žádoucí, protože její tělesný vývoj ještě není dokončen. První hárání u fen také zpravidla bývá delší, než další obvyklý cyklus.
Jak jde zabránit nechtěnému zabřeznutí?
Feny je potřeba chránit a hlídat, aby nedošlo k nechtěnému oplodnění. Už při prvním stadiu říje, se fena stává díky svému pachu pro psy neuvěřitelně atraktivní. Takový poblázněný pes může přeskočit plot, podhrabat se a dokáže ujít i několik kilometrů s jasným cílem - pářit se.
Feny je tedy dobré držet od psích samců odděleně, doma či na zabezpečené zahradě a nechodit s nimi ven, aby svým pachem psy zbytečně nedráždily. Také není žádoucí s nimi jezdit na výlety či dovolené. Na výstavy či psí zkoušky/závody. Protože taková hárající fena na sebe strhne snadno pozornost.
Když má fena štěňata
Pokud se březost potvrdí, je třeba se na štěňata připravit. Fena začne více jíst a je potřeba jí zajistit dostatek kvalitní, a hlavně výživné potravy. Naopak není žádoucí přidávat vápníkové doplňky stravy, ty se mohou začít doplňovat až po porodu, s kulminací v 3-4 týdnech kojení.
Dále je nutné mít připravené místo, kde bude fena rodit. Potom štěňata hlídat, v případě potřeby pomáhat krmit, naučit je základní potřeby a sehnat nový domov. Pokud se tomuto chcete vyhnout je nejlepší prevencí právě kastrace.
Falešná březost
Falešná březost u feny, známá také jako pseudogravidita, je stav, který někdy nastává u fen po hárání. Během falešné březosti může fena vykazovat symptomy podobné pravé březosti, jako jsou zvětšené a citlivé mléčné žlázy, zvýšená chuť k jídlu, hledání místa pro porod, snášení hraček na jedno místo, a dokonce i agresivita kvůli ochraně svého místa či hraček.
Příčiny falešné březosti mohou být různé, včetně hormonálních změn a nerovnováhy v těle feny po říji. Tento stav je poměrně běžný a obvykle se řeší s pomocí veterinární péče a v některých případech se může léčit podáváním hormonálních léků. Je důležité poradit se s veterinárním lékařem, aby bylo možné potvrdit diagnózu a zvolit nejlepší léčbu pro fenku. Pokud se toto nežádoucí chování opakuje po každém hárání a nechcete na feně chovat, je nejlepším řešením kastrace.
Nemoci, kterým může kastrace předejít
- Odstraněním dělohy se může předejít zánětlivým nádorům na děloze. V poslední době je toto onemocnění čím dál častější.
- Prevence vzniku nádorů mléčné žlázy.
- Odstraněním vaječníků se předejde veškerým nepříznivým hormonálním vlivům.
- Prevence cukrovky.
Kastrace u fen
Jde asi o 1,5 hodinový chirurgický zákrok. Vše se provádí pod celkovou narkózou, po vyšetření krve a celkového zdravotního stavu fenky. Chirurg odoperuje feně vaječníky, vejcovody a dělohu. Rekonvalescence je rychlá, stehy se vyndávají pár dní po operaci.
PSÍ SAMCI
U psích samců nejsou ze zdravotního hlediska tak pádné argumenty, tak jako u fen. Ovšem i u nich se kastrace může projevit jako potřebný zákrok. Kastrace totiž může zlepšit zdravotní stav psa, ale také zcela vymizí jeho pářící pudy. Je celkově klidnější a vyrovnanější.
Kastrace u psa
Kastrace psa, je jednoduší zákrok než u feny. Jedním kastračním řezem před šourkem se odjímají obě varlata. Jizva je obvykle velká jen několik cm, rekonvalescence je do druhého dne.
Nemoci a nežádoucí chování, kterým může kastrace předejít
- Zánět a zbytnění prostaty.
- Prevence nežádoucích onemocnění: Kastrace může snížit riziko některých onemocnění, jako je benigní hyperplazie prostaty nebo některé typy nádorů spojených s hormonálně ovlivněnými oblastmi těla.
- Perineální kýla: Vlivem testosteronu ochabují svaly v oblasti pánve a konečníku a dochází zde k protlačení střev nebo močového měchýře či prostaty do podkoží. Velkou komplikací je uskřinutí těchto struktur, které mohou způsobit při neřešení problému i akutní úhyn.
- Psí reaktivita či agrese: Kastrace může toto chování upravit či zcela napravit, ale vždy je potřeba spolupracovat s kvalitním trenérem, který nejlépe pomůže.
- Páření: jak jsme již uvedli, psovi, který touží po fence v cestě moc věcí nezabrání, a to ani vysoký plot či velká vzdálenost. Navíc pes, který se „zamiluje“ nemá problém přestat žrát, na fenu se neustále dobývat a případně výt po nocích a ničit věci ve svém okolí. Navíc se i při cestách za fenami může snadno zranit.
Obezita po kastraci
Ať už u psů či fen, je potřeba ve většině případů upravit krmnou dávku tak, aby zvíře nepřibývalo na váze. Většinou se totiž po kastraci zvíře zklidní nebo začne být líné. Pokud ale se svým mazlíčkem chodíte na dlouhé procházky, nebo sportujete nemusí být úprava jídelníčku velká nebo dokonce žádná. Určitě je ale potřeba mazlíka sledovat a dle toho případně uzpůsobit denní dávku krmiva a pamlsků. V dnešní době se snadno dá sehnat krmivo, které je právě určené pro kastrované psy.
Kastraci jako takovou tedy mohu doporučit jak pro feny, na kterých majitel nechce chovat, tak jako prevenci nemocí u obou pohlaví psů.
Ráda bych se ještě vyjádřila k mýtu, že „fena by měla mít alespoň jednou štěňata“ – ze zdravotního hlediska to fenu od zdravotních problémů nijak neuchrání, naopak je může vyvolat.
