Jedná se o zkrácenou lebku a čenich, které těmto psům dodávají typický "miminkovský" výraz. Právě ten je důvodem, proč jsou tak populární.
Jenže to, co se na první pohled může zdát jako hlavní přednost plemene, představuje pro psa obrovskou zátěž. Krátký čumák často znamená celoživotní potíže s dýcháním, přehříváním a celkovým komfortem. A ne – není to „normální“. Pokud se nic nezmění, může popularita těchto plemen vést až k jejich zániku.
Která plemena jsou brachycefalická – a proč je to problém
Do skupiny brachycefalických psů patří nejen známý mops nebo francouzský buldoček, ale i shih-tzu, bostonský teriér či pekinéz. Tato plemena jsou často vybírána jako ideální domácí mazlíčci do bytu – působí klidně, mají menší vzrůst a nezabírají moc místa. Jenže realita bývá mnohem náročnější, než se na první pohled zdá.
Typickým projevem brachycefalie je chrochtání, chrčení, hlasité dýchání nebo chrápání – a to i v klidu. Při fyzické aktivitě se tito psi rychle zadýchávají, v horku se přehřívají a dušnost jim často brání vychutnat si běžné věci jako jídlo, pití nebo hru. Pokud pes chrčí při dýchání, není to roztomilé. Je to varovný signál, že něco není v pořádku.
Brachycefalický syndrom
Zúžené nozdry, zkrácené dýchací cesty, přerostlé měkké patro – to vše jsou projevy tzv. brachycefalického syndromu. Tento soubor anatomických vad psům výrazně ztěžuje dýchání, což ovlivňuje celkovou kvalitu jejich života. Dušnost, špatná termoregulace, problémy se spánkem, trávením a někdy i srdeční činností nejsou výjimkou.
Přitom nejde o výjimečné případy – problémy s dýcháním má většina těchto psů už od štěněte.
V některých případech je nutná operace. Úprava měkkého patra či rozšíření nozder může psovi ulevit, ale zákrok je nákladný a nemusí vždy vést k úplnému zlepšení. Pokud vás zajímá, kolik stojí operace brachycefalického syndromu, počítejte s částkami v řádu několika až desítek tisíc korun. A ani poté nemáte záruku, že bude pes úplně bez potíží.
Co s tím? Budoucnost brachycefalických plemen
Dobrá zpráva je, že se o problémech těchto plemen začíná více mluvit – a chovatelské kluby i zodpovědní chovatelé hledají cesty, jak situaci zlepšit. Jednou z možností je pozvolná změna standardu plemen, tedy ideálu, jak by měl pes vypadat. Pokud se posune směrem k delšímu čumáku a otevřenějšímu nosu, zlepší se tím i zdraví daného plemene.
Dalším krokem je křížení s jinými, méně extrémně stavěnými psy. Například u francouzských buldočků nebo mopsů se experimentuje s přikřížením plemen, která mají lépe tvarované dýchací cesty. Cílem není vytvořit křížence, ale postupně se vrátit k zdravější linii původního plemene.
Je to běh na dlouhou trať, ale bez těchto kroků se zdravotní problémy jen prohloubí – a trpět budou hlavně samotní psi.
Odpovědnost je na nás
Milovat plemeno neznamená přehlížet jeho slabiny. Naopak – pokud francouzského buldočka, mopse nebo pekinéze opravdu obdivujete, měli byste se zajímat i o jejich zdraví a podpořit chovatele, kteří se snaží dělat věci jinak.
Nekupujte psa jen podle vzhledu nebo rozkošného videa na internetu. Zjistěte si, od koho pes pochází, jak vypadají jeho rodiče, jak dýchají a jak se pohybují. Ptejte se na vyšetření dýchacích cest, podívejte se na fotky a videa – a pokud se vám něco nezdá, raději si pořízení parťáka rozmyslete.
Tímto přístupem můžete přispět k tomu, aby se situace pomalu zlepšovala. A hlavně – abyste měli doma spokojeného a zdravého pejska, který s vámi bez potíží zvládne nejen gauč, ale i výlet nebo horký letní den.
